Snad nejnebezpečnějším obdobím pro hasiče je období senoseče a žní. Během sklizně se tak spojují negativní lidské vlastnosti a jednání se zvýšeným nasazením techniky, která ne vždy odpovídá svým stavem požadavkům na požární bezpečnost. Přičtěme k tomu ještě sluncem vysušené lány i ostatní porosty a máme pohromadě všechny faktory, působící na nárůst počtu požárů.

Řadu vzniklých požárů má na svědomí technika. Vlastní boj proti požárům zaviněných technikou začíná ještě před jejím nasazením do žňových prací. Pečlivá příprava a kontrola technického stavu by měla zahrnout elektroinstalaci a palivovou soustavu motorových vozidel a kombajnů, prohlídku a promazání třecích ploch, kde by třením mohlo dojít k nadměrnému zahřívání součástí a k požáru.

Pravidelné prohlídky mohou včas a v zárodku odhalit drobné závady, které by se později mohly vymstít právě vznikem požáru. Bývá to právě elektroinstalace, kde zkrat nemusí vést ke vzniku požáru vozidla, ale postačí k zapálení vyschlého obilí. U kombajnů je třeba dávat pozor na žací lišty. Cizí předmět – obyčejně kámen ve styku s kovem působí jako křesadlo, jehož jiskry k podpálení obilí mnoho nepotřebují.

Při kontrolách často vychází najevo, jak malá péče je věnována uskladnění vlhkého obilí, pícnin či slámy. Ne všude patří měření vnitřní teploty uskladněných produktů k prostředkům předcházejícím samovznícení, které si připsalo na konto ztrát pěkně vysokou sumu. Ale to patří spíše do skupiny požárů, které vlastně způsobila lidská nedbalost.