Teploty postupně klesají a v mnoha domácnostech se začíná topit. S topnou sezónou se však zvyšuje i riziko požárů, jejichž příčinou jsou neudržované komíny nebo nevhodná manipulace s popelem. V uplynulé sezóně jsme zasahovali u desítek požárů, které měly souvislost s komíny a žhavým popelem. Škody se počítají v milionech korun.

V období od 1. 9. 2025 do 31. 5. 2026 zasahovali jihomoravští hasiči u 75 požárů, jejichž příčina souvisela s jiskrami v komíně nebo se zažehnutím sazí. Dalších 30 požáru lze přičíst na vrub nesprávné manipulaci se žhavým popelem. Při těchto událostech nedošlo k žádnému úmrtí, ale dva lidé se zranili. Škody dosahují téměř 7 milionů korun. Hasičské jednotky svými zásahy uchránily majetek přesahující 62 mil. korun.

Tyto typy požárů jsou nebezpečné tím, že se mohou rozšířit z komínu i do dalších prostor domu a způsobit tak značné škody na majetku a samozřejmě ohrozit obyvatele domu na životě. Po požáru komínu nelze tento ihned používat, což je v zimě pro domácnost nepříjemné.

V souvislosti s topením však existuje další riziko, které lidé často podceňují. Tím je manipulace se žhavým popelem. Nesprávně uskladněný popel dokáže způsobit požár, který způsobí milionové škody.


Komíny v domácnostech

Základní lhůty pro čištění spalinové cesty spotřebiče paliv do 50 kW při celoročním provozu jsou 3x ročně u spotřebiče na pevná paliva, 2x ročně na kapalná paliva a 1x ročně na plynná paliva. Zákon o požární ochraně je benevolentní v tom, že umožňuje občanům, pokud jsou toho schopni, si čištění provést svépomocí.

Jednou do roka ale musí být provedena kontrola spalinové cesty oprávněným kominíkem.

O provedené kontrole je oprávněná osoba (kominík) povinná vydat písemnou zprávu, kterou majitel nebo provozovatel spalinové cesty prokazuje splnění stanovené povinnosti.

Pokud vznikne požár sazí v komíně, je nutno z blízkosti komínového tělesa urychleně odstranit všechen hořlavý materiál a požár ohlásit na tísňovou linku 150 případně 112. Hořící saze nikdy nehasit vodou, komín by mohl popraskat. Hasiči používají k sražení a uhašení hořících sazí v komíně převážně suchý písek.

Jak s popelem?

Připomínáme a upozorňujeme, že žhavý a teplý popel do (plastových ani kovových) popelnic nepatří. I když se může zdát, že popel už není žhavý, v kontejneru se akumuluje teplo, které roztaví plastovou nádobu a může způsobit požár. Takto dochází k požárům fasád rodinných domů, přístavků, hospodářských stavení a dalších objektů. V případě, že se žhavý popel dostane do svozového vozu na odpad, může snadno dojít k požáru uvnitř vozu a vysokým škodám.

Pro bezpečnou manipulaci s popelem je potřeba nechat jej zcela vychladnout (popel může žhnout i několik dní) a uložit do nehořlavých nádob (např. z kovu), které jsou neporušené, uzavíratelné a umístěné v bezpečné vzdálenosti od hořlavých látek a stavebních konstrukcí z hořlavých hmot.

Do kontejnerů na odpad lze popel umístit až po několika dnech, kdy už bude vyhaslý a studený.

Informoval Jaroslav Mikloška, tiskový mluvčí HZS Jihomoravského kraje.